Vltavská filharmonie, Praha

Naším cílem je vytvořit novou identitu místa. Člověk měl odnepaměti touhu zastřešit prostor. Nejlepším dokladem jsou megalitické stavby – dolmeny. Koncepce dolmenu má vyjadřovat monumentalitu, kterou vnímáme především v její duchovní hodnotě. Navrhujeme tak náměstí jako zastřešený prostor, nad kterým se vznáší koncertní sál. Poskytuje svobodu, ale zároveň budí respekt. Málokterá světová filharmonie má kolem sebe živý veřejný prostor. Jakým způsobem docílit živého náměstí při zachování klidného a soustředěného prostředí koncertní haly? Tato otázka nás provázela při přemýšlení nad konceptem stavby. Řešíme ji vyzdvižením hlavního sálu. Náměstí je chráněno od rušného okolí třemi podporami, na kterých je hlavní sál posazen. Každá z podpor rovněž obsahuje sál. Pomyslně tedy tři sály nesou na svých bedrech velký sál. Na náměstí jsou situovány hlavní vstupy do filharmonie a do jednotlivých sálů, dále se zde nachází restaurace, obchody, kavárna a je tu možné pořádat drobná hudební vystoupení v otevřeném amfiteátru, kde je také situován hlavní vchod. Navržené rozmístění „kamenů“ zohledňuje řadu problematických tras, které tudy vedou. Jednou z nich je trasa průjezdné komunikace, jež je vedena pod navrženou platformou. Stejně tak reagujeme ustoupením jednotlivých objektů trase metra, kdy není možné hlubinné založení v místě tubusu. Tím je vymezen veřejný prostor na povrchu navržené platformy, který je věnován čistě pěším. Hlavní sál představující vnitřní jádro chce být nástrojem. Jeho geometrie se utvářela na základě akustických parametrů. Následně jsme ho uzavřeli do vnější skořápky, jež jej chrání před hlukem z okolí. Jádro a skořápka představují jedno těleso. To, co vnímáme z exteriéru jako obrovský kámen, nacházíme v interiéru v podobě jádra. Stejně jako u lískového ořechu se jádro podobá skořápce. Prostoru hlavního sálu dominuje modré pozadí, které směrem k pódiu a hledišti přechází do tmavě modré. Stropu vévodí umělé osvětlení v podobě stylizovaných hvězd. Naší inspirací se staly historické výmalby kleneb kaplí a kostelů, jež pracují s hvězdnou oblohou. Ostatní sály jsou v interiéru rovněž barevně pojednané. Použité materiály podporují celkový koncept návrhu. Novostavba je kompletně pojata jako odlitek z monolitického železobetonu. Beton uvažujeme probarvený, sametově hnědý, s vysokým leskem, kdy by se do bednění vkládaly speciální lesklé fólie. Betonový povrch všech vložených sálů chceme ze strany foyeru opatřit hrubým pemrlováním. Tím docílíme kontrastu mezi hladkým, lesklým povrchem fasády a hrubým vsazeným jádrem, které představují samotné sály.